31. srpna 2005 - "Ředitel
spalovny Termizo Pavel Bernát ve svém příspěvku do diskuse v
MF Dnes prohlašuje, že směs strusky s popílkem, kterou produkují, není ani odpadem ani toxická. Stěžuje si také, že 'po dobu existence závodu … již na leccos přivykli. Na různé bezprecedentní útoky, obvinění, která se nepotvrdila a po kterých potom již nikdo nevzdechne.' Rád bych reagoval jak na prohlášení o toxické směsi produkované spalovnou, tak na obecný povzdech pana ředitele," napsal v reakci na
článek ředitele spalovny Termizo (zveřejněný na našem internetu
zde) otištěný v MF Dnes RNDr. Jindřich Petrlík, předseda sdruření Arnika. Pokračování reakce obsahuje tento článek.
30. srpna 2005 - "Je prokazatelné, že materiál z liberecké
spalovny Termizo není ani odpadem, a není toxický. Několik slov k poslední aktivitě sdružení Arnika," začíná článek ředitele liberecké spalovny Termizo, Ing. Pavla Bernáta, na tiskovou konferenci Arniky z
25. srpna 2005 otištěný 29. srpna 2005 v
MF Dnes. Dále si můžete přečíst jeho plné znění. A naši reakci na tento článek najdete
zde.
27. června 2005 -
Spalovna TERMIZO již třetím rokem přidává popílky z čištění spalin do škváry a z této směsi vyrábí takzvaný SPRUK. Certifikací na stavební výrobek obchází spalovna vyhlášku MŽP č. 383/2001, o podrobnostech nakládání s odpady. Od první ledna 2005 vstoupily v ČR v platnost nové předpisy, které tuto černou díru naší legislativy uzavřely.
17. února 2005 - Vzhledem k jeho značné ilustrativnosti zde uvádíme rozhovor s ředitelem
liberecké spalovny komunálního odpadu, Ing. Pavlem Bernátem, jak jej 15. 2. 2005 přinesla
MF Dnes.
9. července 2004 - Nejvíce dioxinů a dibenzofuranů při spalování odpadů je zachyceno během procesu čištění spalin. Manipulace s produkty z čištění spalin mohou významně ohrozit pracovníky spalovny. Ti se pohybují v prašném prostředí a provádějí manipulaci s popílkem z čištění spalin bez ochranných pomůcek. Není ovšem zřejmé, kolika prachových částeček se během pracovní doby nadýchají. Jde třeba upozornit, že se jedná o částečky o velikosti několika desítek až stovek mikrónů. Tyto částečky se dlouhou dobu udrží v ovzduší a jsou schopny i transportu na dlouhé vzdálenosti. Největší koncentrace dioxinů lze nalézt právě na nejmenších částečkách. Tyto koncentrace dle nám známých informací nikdo neměřil. Protože transportním médiem pro popílek z čištění spalin je vzduch, může být toto nebezpečí skutečně reálné.
17. května 2004 - Žijeme v době, kdy se znečištění toxickými látkami nevyhýbá ani tak panenským oblastem jako jsou severní a jižní polární oblast. Přestože v těchto místech nejsou žádné zdroje úniků toxických látek jako například pesticidu
DDT,
polychlorovaných bifenylů vyráběných po dlouhá léta pro technické účely anebo samovolně jako vedlejší produkty vznikajících
dioxinů, jsou jimi polární oblasti zamořeny. Právě tato skutečnost ukázala na to, že znečištění těmito látkami, kterým se souhrnně říká perzistentní organické látky, nabývá globálních rozměrů.
20. února 2004 - V tomto příspěvku zveřejnění tabulka podává přehled o schválených plánech snižování emisí pro spalovny odpadů v České republice. U těch označených kříkem bez otazníků neproběhlo schvalování plánů dle podmínek stanovených legislativou (kraje nezveřejnily oznámení o možnosti nahlédnout do plánu snižování emisí na internetu, jak jim to ukládá vyhláška). "Lidé žijící v okolí těchto spaloven by tedy měli mít velkou šanci uspět s případným odvoláním proti schválenému plánu," říká k tomu tiskový mluvčí Arniky, Marek Jehlička.
18. prosince 2003 - Představitelé obecních samospráv a zástupci nevládních neziskových organizací (NNO), podepsaní pod tímto stanoviskem považují Stockholmskou úmluvu za důležitý nástroj k řešení znečištění vysoce toxickými látkami typu DDT, dioxinů, PCB a dalšími souhrnně nazývanými jako perzistentní organické látky (POPs). Některé problémy spojené s těmito látkami zůstaly neřešeny dlouhou řadu let a česká legislativa, která by měla bránit tomuto znečištění dosud připouští řadu výjimek anebo je dokonce oslabována. Řada míst v ČR čeká na vyčištění od toxického zamoření a přesunem materiálů s obsahem POPs na jiná místa vznikají nové ekologické zátěže. Snížení rizik POPs zejména dioxinů a PCB není dostatečně zohledněno při povolování nových průmyslových provozů a v dalších rozhodovacích procesech (např. vydávání integrovaného povolení dle IPPC ad.).
